"Zapaluji oheň západní, oheň lásky, jehož zákony zní: buď laskavý, ochotně pomáhej a žij radostně."

8. 7. 2012

Diamantový klan

Velitelka:
Diamantová hvězda - šedo-bílá mourovatá kočka, smaragdově zelené oči
Zástupkyně velitelky:
Noc - černá kočka, žlutozelené oči
-------- učedník Datlík
Léčitel/ka:
Keřoočko - bažinově hnědý kocour, keřově zelené oči
--------------- učednice Toulka - hnědá kočička, oranžové oči
Válečníci:
Mrak - šedobílý kocour, zelenomodré oči
Tajemný - černý kocour, jantarové oči
--------------učedník Doubek
Zima - bílá kočka s namodralou tlapkou, modré oči
-------- učednice Jiskra
Severní zář - bílá kočka, zelenomodré oči
Orlí spár - hnědý kocour s bílou přední tlapkou, hnědé oči
Černá jiskra - vypadá jako gepard, zlaté oči
Stříbrný dráp - stříbřitě mourovatý kocour, pronikavě modré oči
-------------------- učedník Prášek
Lví tlapa - žlutohnědá, dlouhosrstá kočka, jantarové oči
Stříbrný - stříbrný kocour s odlesky bílé, tyrkysové oči
------------- učedník Sokolík
Černodrápka - bílá kočka s černými tlapami a skvrnou na zádech, zelené oči
Ohnivka - zrzavá kočka, zelené oči
Bouřka - černá kočka, našedlý čumák, pronikavě zelené oči
Zrzoun - zrzavý kocour, modré oči
Modřenka - černá kočka, modré oči
Učedníci:
Jiskra - šedá kočička, hnědozelené oči
Doubek - želvovinový kocourek s bílými odznaky, šedozelené oči
Datlík - bílý kocourek, modré oči
Prášek - stříbřitě mourovatý kocourek, pronikavě modré oči
Sokolík - hnědý kocourek s černými tlapami, špičkou ocasu a tlamičkou, hnědé oči
Matky:
Travnatá - světle hnědá mourka, modré oči
Modroočka - zlatá kočka s hnědými pruhy, modré oči
Koťata:
pískový kocourek s hnědým flíčkem kolem oka, hnědé oči (Modroočka)
Světle hnědá kočička, modré oči (Modroočka)
Starší:
Černé klestí - černý kocour s šedým pruhem na zádech, hnědočerné oči

Tak tady je ten slíbený přehled našeho klanu... Jen pár poznámek: Mezi válečníky jsou napsaní Zrzoun a Černá jiskra, ale pozor! Černá jiskra ještě nebyla přijmuta do klanu a Zrzoun taky ne - toho ještě nikdo nezná, mám s ním plány... Jak budou kočky umírat, budu je proškrtávat a přehled budu upravovat, když se změní postavení v klanu nějaké kočky. Toť dnes vše :)
Ze Strasbourgu zdraví
Inka

7. 7. 2012

Příběh Diamantového klanu - 13. část

Ahoj všichni, tak jsem zase tady. Byla jsem na týden u babičky, abych si odpočinula a pročistila hlavu - a samozřejmě udělala radost babičce. Po téměř čtyřech měsících (wow, to je dost...) tu pro vás mám další část příběhu Diamantového klanu. :)

Než se vrhnete do čtení, chtěla bych se zeptat, jestli mám udělat přehled klanu? Hezké počtení.



Noc, Stříbrný dráp, Prášek a Datlík obcházeli území. Podél moře vyrazili na západ, až došli k ústí řeky Suryy. Pořád stáli na útesu a řeka tekla hluboko pod nimi. Učedníci doběhli až k okraji a hleděli dolů. "Dávejte pozor, abyste tam nespadli," varoval je Stříbrný dráp. Několik kamínků se odlomilo od okraje skály a spadlo dolů. Oba učedníci vylekaně couvli. Stříbrný dráp se ušklíbl a ohlédl se za Nocí.
"Noc?"
"Eh? Co? Děje se něco?" probrala se kočka z otupělého zírání nikam a zmateně se rozhlížela kolem.
"Nic se neděje. Nechtěla bys informovat naše učedníky o tomto místě?" povzbudivě na ni kývl. Prášek s Datlíkem byli zmatení. Co je na tomhle místě tak zajímavého? Noc se rozhlédla kolem a pak se tajemně usmála.
"Tohle místo…" začala, "…je jedno z nejnebezpečnějších. Doporučovala bych vám odstoupit od toho okraje. Skála se tu drolí, jak jste viděli, a někdy se odlamují celé kusy. O život tu přišlo už hodně koček. Slunce sem svítí prakticky celý den a žijí tu zmije." Pobaveně sledovala vyděšené tváře učedníků a spolu se Stříbrným drápem se musela zasmát. "Dělám si legraci! Tak hrozné to tu není. Ovšem… buďte tu vždy opatrní."
"Řeka Surya tvoří hranici s Rubínovým klanem až k soutoku s Modrým potokem, kde se stýkají území všech tří klanů," poučil je Stříbrný dráp. Šli dál podél řeky a terén se svažoval stále k ní. Skála obrůstala mechem, až se změnila v hlínu a kočky se ocitly v lese. Řeka měla mělký břeh a oblopovaly ji menší pláže ze směsy písku a hlíny.
"Tady se budeme učit chytat ryby," řekl Stříbrný dráp.
"Ale teď už se vrátíme do tábora," dodala Noc a skupinka zamířila lesem na východ, směrem k táboru.

Bouřka složila na hromadu svůj úlovek a rozhlédla se po táboře. Spatřila Toulku, jak vychází z léčitelského doupěte a zamířila k ní.
"Ahoj, co naše zajatkyně?"
"Ahoj, Bouřko," odpověděla Toulka. "Není to naše zajatkyně. Černá jiskra je jen kočka v nouzi, které jsme se rozhodli pomoci."
"Oh - promiň, jen jsem nenašla vhodnější výraz. Pořád spí?"
"Ano, byla hodně vyčerpaná, ale měla by se v nejbližší době probudit," léčitelská učednice se zamyslela a dodala: "Hlídá ji Lví tlapa. Asi jí moc nevěří… ale proč se ptáš?"
Nedivím se, že jí nevěří. Přeci jen je to cizí kočka, pomyslela si Bouřka. "Jen tak," odpověděla, "byla jsem zvědavavá." Bouřka pokrčila rameny a nevinně se usmála. "Děkuji," dodala ještě. Toulka přikývla a odběhla.

Zima, Tajemný, Jiskra a Doubek dokončovali hlídku tiše. Nikdo nepromluvil ani slovo a vše se zdálo být v pořádku. Tedy až na několik mršin a pachů toulavých koček, které objevili. Už se blížili zpět k táboru, když se Zima zarazila a zůstala stát na místě. Ostatní se taky zastavili a starostlivě se na ni dívali.
"Jsi v pořádku?" zeptala se opatrně Jiskra své učitelky. Zima pohlédla na Tajemného a usmála se.
"Cítím naše koťata," zašeptala. Všichni si vydechli a Tajemný svou družku podepřel bokem.
"Už jsme skoro v táboře," řekl a všichni pokračovali dál. Prošli kapradím a vstoupili na mýtinku. Málem se minuli s Toulkou, která byla na odchodu. Ale zarazila se a tázavě pohlédla na Zimu.
"Co se stalo?" podivila se.
"Zima jen bude mít brzy koťata a měla by se už přemístit do školky," řekl Tajemný, ale Zima se ohradila: "Vždyť je ještě čas."
Diamantová hvězda, která vše pozorovala z Placaté skály, seskočila a připojila se k nim.
"Tajemný má pravdu, Zimo, měla by ses šetřit," řekla a Toulka přikývla na souhlas. Zima poznala, že proti nim nemá šanci a rezignovaně se odebrala do školky. Ozvalo se zašustění a do tábora vešli Noc a Stříbrný dráp se svými učedníky.
"Můžu už jít, Diamantová hvězdo?" zeptala se Toulka. "Musím natrhat nějaké bylinky do zásoby." Velitelka přikývla a Toulka vyběhla z tábora následována další hlídkou.