Společensky unavená Agáta

Sestra měla přítele a ten dostal za úkol napsat slohovku. V zadání bylo několik vět, které měly být v textu použity.

Kdo by jinak někoho pojmenoval Agáta? (Nic proti tobě, Agáto :D) No, zkrátka kluci jsou prostě kluci a nakonec jsme tu slohovku psali já, sestra a mamka. Nejlepší rodinný večer ever!

Bloguju, tedy jsem

Bluguju, protože... Proč vlastně? A proč by ne?

Svěděctví z jedné bitvy

Jaké to je ocitnout se uprostřed historické bitvy?

Je to strašný! Pochodujete po bojišti sem a tam s pětimetrovou píkou na rameni, která za všech okolností odmítá držet rovně (celou dobu nedočkavě čekáte, až ji konečně budete moci odhodit). Do uší vám zní ohlušující kanonáda děl doprovázená výstřely z mušket. A plechy vás tlačí všude možně.

Ale jinak je to super! V krvi vám proudí hromada adrenalinu, jste obklopeni přáteli, kteří vám kryjí záda, a ještě k tomu můžete někoho beztrestně zmydlit. Prostě sranda!

Bobřík hladu a sestřina dieta

Od včerejšího večera držím bobříka hladu. Já vím, jsem blázen a vy nejspíš nechápete, proč to dělám, když z toho nic nemám. Jen jsem to chtěla zkusit, taková malá výzva. Možná moje ego potřebuje trochu promasírovat.
Z počátku to šlo docela dobře, touhu po snídani jsem zahnala sklenicí vody a tak pokračovala celý den. Nejvíc mě štve sestra, která mi pořád voní pod nosem nějakým tím jídlem.