Divoké kočky (Válečníci) - aneb pojednání o jejich existenci a významu v mém životě

Prohlížela jsem si starší články na svém blogu a zjistila, že většina z nich se nějakým způsobem dotýká tématu Divokých koček. "To je sice hezké," říkám si, "ale co když náhodný návštěvní nebude mít nejmenší tušení, o čem je řeč?"

Divoké kočky/Válečníci/Warrior cats/Warriors

První důležitá informace: Divoké kočky jsou kniha. Ano, není to výplod mé bujné fantazie, jedná se o skutečnou knihu od skutečné spisovatelky Erin Hunter.

V anglickém originále vydalo nakladatelství HarperCollins již mnoho knih v několika sériích, celkově pod názvem Warriors. Příběh nás zavádí do světa klanů divokých koček, jejich každodenních problémů, bojů i spojenectví. Souhrnný název pro všechny knihy by klidně mohl být Kronika kočičích klanů.

Celá první série se točí kolem mazlíčka Zrzka, který se dobrovolně vzdá teplého pelíšku u dvounožců a rozhodne se žít v lese s divokými kočkami. V klanu na něj však kočky pohlížejí s opovržením a on musí prokázat mnoho odvahy, věrnosti, čestnosti a síly, aby se mohl stát jedním z válečníků a konečně získat uznání.

V češtině si však můžete přečíst jen první dva díly, tři knížky z vedlejší manga-série a překlady některých zapálenějších blogerů. Právě to bylo důvodem vzniku Hnutí za Divoké kočky.

Je tomu již přes tři roky, co jsem Divoké kočky četla poprvé. Tehdy mě upřímně úplně uchvátily a přiměly mě pátrat na internetu po dalších a dalších informacích. Tak jsem se dostala až na blog Moss, která ochotně přeložila téměř celou první sérii.

Po vzoru ostatních jsem založila vlastní klan a začala psát příběh. Také jsem navštěvovala blogy dalších členů naší malé komunity.

Nikdy by mě nenapadlo, že jedna kniha může srotit dohromady tak skvělou partu lidí a že i já mezi nimi najdu své místo. Někdo, kdo často mívá problém zapadnout mezi ostatní, našel skvělé přátele na místě, kde by to nejméně čekal, v lidech, které téměř vůbec nezná.

Díky Divokým kočkám jsem si uvědomila, že člověk není ve všem sám. I když to tak mnohdy nevypadá, vždycky se najde někdo, kdo Vám porozumí. Stačí jen odhodit ostych a začít hledat.

Přestože této éře pomalu odzvonilo, většina internetových klanů byla zrušena a blogeři obrátili svou pozornost jinam, stále existují lidé, kteří vytrvale píší články a věrně provolávají slávu Hvězdnému klanu. (Dobře, možná ji tak úplně neprovolávají, ale zní to hezky :D)

Divoké kočky nadále zůstávají skvělou knihou a myšlenky na naši úžasnou komunitu budou v mých vzpomínkách zářit jako Sirius na noční obloze.

"Warriors stay in your heart forever!"