Srdce kámen

Hlesnout "miluji tě" z posledního dechu

- tak prázně znějí tato slova

jak šeptat modlitbu do zeleného mechu

a pro krásně oči je vyřknout zas a znova.

Ta slova jak vzduchová kapsle prázdná

skrývati mohou i milosrdnou lež,

vyřkni přání, hvězda padá!

Však opět sám dnes ulehneš.

Ne poprvé, ne naposledy

pohladí chlad srdce kamenné.

Kde schází láska, pro kořen nenávisti

místa se v srdci nenajde.

Jak kouzelným proutkem bořit hradby,

s ledovým klidem vidět je se bortit.

S nepřítomným výrazem obcházet hrdosti zbytky.

Však se zas obnoví... Nač se tedy rmoutit?