Tento svět byl původně stvořen k jiným účelům. Měl sloužit jako podklad k jedné RPG. Ale přestože nikdy nebyla spuštěna, žije si dál vlastním životem. A přes tu dlouhou cestu se konečně jeho příběh dostává až sem...
Před mnoha a mnoha úplňky, v časech, jež žádná z koček nepamatuje, se prostorem proháněla divoká magie. Vzdouvala se, vířila a volně přetvářela vesmíry. Její velkolepá sláva však netrvala dlouho - brzy byla potlačena, nahrazena fyzikálními zákony a nucena stáhnout se do nejodlehlejší dimenze.
Tam, na tom nejzazším místě všeho prostoru, se nakupila a dala vzniknout světu, jemuž nebylo obdoby. K nebi se hrdě zvedala pohoří, stříbřité hladiny řek zářily ve světle vycházejícího slunce každého rána a celý kraj byl porostlý bujnou zelení. A uprostřed toho všeho se majestátně tyčil obrovský košatý Strom, v němž se usídlila zbylá magie pulzující novým světem.
Trhlinami v časoprostoru sem přicházeli živočichové obyčejní, ale také se zde zrodila nová magická stvoření, jakým jinde nebylo rovno. Nový svět se stal kouzelným rájem pro všechny, kdo do něj vstoupili.
Pak jednoho krásného dne sem nalezla cestu i skupinka obyčejných koček hledající nové místo k životu. Mezi nimi byla i matka, které se brzy měla narodit koťata. Slabá a vyčerpaná z náročné cesty ulehla ke kořenům onoho Stromu, srdci světa a veškeré jeho magie, a vznášela tiché prosby za své nenarozené potomky.
Když její koťata přišla na svět za svitu úplňku a miliónů hvězd, matka vydechla naposledy a tak nemohla být svědkem zázračného vyslyšení jejích modliteb. Část magické síly opustila kmen stromu a prostoupila těla právě narozených koťat.
S plynoucím časem koťata rostla a sílila. Jak dospívala, pomalu se začínala seznamovat se svými schopnostmi a učila se ovládat magii. Strom se stal jejich rádcem a průvodcem, koťata k němu vzhlížela jako k posvátnému a držela ho ve velké úctě. Jakmile koťata svou moc pochopila a začala jí plně vládnout, došla jim i zodpovědnost, která jim byla svěřena - udržet v novém světě rovnováhu a ochraňovat ho před sebou samým.
Z již dospělých koťat se stali vládci čtyř ročních období, kteří svůj milovaný svět střežili s velkou obezřetností. Podařilo se jim uzavřít časoprostorové trhliny a zamezit tak příchodu dalších tvorů. Získali si pokoru ostatních koček a ty k nim vzhlížely jako ke svým vůdcům.
Jednou svolali všechny kočky ke Stromu. Žádná z nich netušila, co se bude dít, a ploužily se na místo s bázní a sklopenými hlavami. Nikdo se však neodvážil vystoupit proti přání Vládců přírody.
"Byla nám svěřena obrovská moc, to víte všichni. Ale pokud mají kočky vládnout tomuto světu, nechceme to být jen my čtyři. Populace koček se stále rozrůstá a brzy se budou všechny kočky muset vyrovnávat s nástrahami tohoto světa, které číhají mimo údolí, v němž jsme doposud všichni žili. A vy máte právo vyrovnat se všem magickým stvořením tohoto světa stejně jako my!"
S těmito slovy věnovali kočkám část své magické síly, aby jim dali větší šanci na přežití v tomto světě. Vládkyně jara dala kočkám moc země, vládce léta je obdařil silami ohně, vládce podzimu jim umožnil ovládat vodu a vládkyně zimy jim přenechala vládu nad vzduchem.
Tak se kočky rozrůstají a pronikají stále hlouběji do magického světa. Vládnou silami, jež pocházejí přímo od prastaré magie, a Vládci ročních období dohlíží na hladký vývoj událostí.
Vítejte v Desconeutu. Ve světě, v němž vládnou kočky!
